Jakou podobu má mít v Boršově další část průmyslové zóny?

Pro druhou část průmyslové zóny byl už v roce 2020 schválen projekt čtyř hal ve třech samostatných budovách. Všechny mají územní rozhodnutí a dvě z nich také stavební povolení. 

Současná debata se vede o nové podobě stejného území. Pro druhou část průmyslové zóny byl schválen projekt čtyř halových částí. Haly 1 a 2 jsou stavebně propojené a v situačním výkresu proto působí jako jeden stavební celek. Projekt čtyř hal by mohlo nahradit jedno dvoupodlažní distribuční centrum s přibližně poloviční zastavěnou plochou a vyšším podílem zeleně.  

Možnost varianty pro jednoho konkrétního nájemce se začala řešit na konci roku 2025. V průběhu roku 2026 se postupně zpřesňovala její konkrétní podoba a parametry a o této variantě jsme průběžně jednali se zástupci obce. Ve chvíli, kdy už byly k dispozici konkrétnější údaje o provozu, dopravě, zastavěnosti a dalších dopadech, představili jsme projekt také veřejnosti.

Konec srpna nebyl zákonnou lhůtou pro obec ani termínem, který by určoval, jak má zastupitelstvo rozhodnout. Šlo o pracovní termín vycházející z harmonogramu projektu a dohody investora s potenciálním budoucím nájemcem. Původně jsme s obcí počítali s uzavřením jednání do konce července, následně jsme po vzájemné dohodě posunuli časový rámec do konce srpna, aby měla obec více prostoru na prostudování podkladů, komunikaci s obyvateli a jednání o plánovací smlouvě.

Respektujeme, že je na zastupitelstvu, kdy a jak o navrhované změně rozhodne, současně však nemůžeme držet konkrétní variantu projektu otevřenou neomezeně dlouho kvůli závazkům a termínům vůči potenciálnímu nájemci.

DDalší vývoj může mít několik podob. Původní projekt čtyř hal zůstává v platnosti a jeho případná realizace by se odvíjela od zájmu nájemců, ekonomiky projektu a platnosti jednotlivých povolení. 

Současná podoba distribučního centra počítá s využitím 6 metrů komunikace na 90 m² obecního pozemku. Investor nemá v úmyslu tuto část pozemku odkoupit, pro realizaci navrženého řešení však potřebuje souhlas obce se zásahem do jejího pozemku. Pokud obec souhlas neposkytne, může investor návrh přepracovat tak, aby se obecnímu pozemku vyhnul, a pokračovat v přípravě upraveného řešení.

Rozhodnutí obce tak ovlivní především konkrétní podobu projektu a rozsah dohody o jeho provozních podmínkách. Samotná výstavba varianty jednoho distribučního centra může pokračovat také jinou cestou. 

Dopravní studie byla zpracována nezávislou specializovanou společností EDIP, která disponuje mezinárodní certifikací ISO. Měření probíhalo kontinuálně 24 hodin denně po dobu jednoho týdne v září loňského roku pomocí přesných čidel zaznamenávajících všechny typy vozidel. Výstupy studie byly oficiálně konzultovány a posouzeny Odborem služby dopravní policie ČR a Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD). Studie pracuje s dlouhodobým výhledem na příštích 20 let a potvrdila, že navržené dopravní řešení je kapacitně plně vyhovující.

Dopravní řešení areálu počítá se dvěma okružními křižovatkami. Stávající velká okružní křižovatka na silnici I/3 (E55) o průměru 80 metrů bude doplněna novým vnitřním objezdem přímo v areálu o průměru přibližně 37 metrů. Vzdálenost mezi oběma křižovatkami je mezi 40 a 50 metry. Tento prostor je projektován tak, že i při případném zastavení dvou plných kamionových souprav za sebou nedojde k zablokování dopravy na hlavní vnější okružní křižovatce. Plynulost příjezdu navíc podpoří striktní interní systém plánování časových oken (time-slot management), který kamiony navádí do areálu průběžně a zamezuje jejich hromadění.

Podle dopravního modelu většina dopravy z areálu nemíří směrem na Včelnou. Na sever ve směru na České Budějovice pojede po výjezdu z okružní křižovatky pouze přibližně 10 procent dopravy. Naopak 50 procent dopravy bude směřovat na jižní tangentu a 40 procent projede okružní křižovatkou směrem na Roudné.

Dopravní zátěž v regionu se navíc přirozeně odlehčuje, kdy po zprovoznění dálnice D3 v tomto úseku klesla běžná tranzitní doprava na dotčené okružní křižovatce I/3 o zhruba 4 tisíce vozidel denně (z 18 tisíc na 14 tisíc) a další uvolnění přinese dokončovaná severní spojka. Pokud jde o samotnou Včelnou, její okružní křižovatka bude do budoucna zatížena spíše plánovaným vnitřním rozvojem obce, která uvažuje o nové obytné zóně pro 1 500 až 1 800 obyvatel, než provozem distribučního centra.

Ne. V projektu a související schválené dokumentaci se s leteckou (cargo) ani železniční dopravou vůbec nepočítá. Záměr je ze strany investora koncipován a schválen výhradně jako silniční kamionová doprava. Napojení na cargo provoz letiště či na železniční síť nebylo předmětem posuzování a v rámci tohoto projektu se neplánuje.

Odborné podklady objednává a hradí investor, protože odpovídá za přípravu projektu. Studie zpracovávají autorizovaní odborníci, kteří nesou profesní odpovědnost za použitou metodiku i závěry. Následně je posuzují příslušné správní orgány.

Ano, noční provoz je již povolen v rámci stávajícího povolení. Současný návrh pracuje se dvěma směnami přibližně od 6.30 do 17.00 a od 18.00 do 4.30. Provozní model distribučního centra, stejně jako u původně schváleného projektu čtyř hal, proto předpokládá nepřetržitý provoz 365 dní v roce, tedy i v nočních hodinách. Noční doprava a manipulace se zbožím jsou proto součástí všech podrobných posouzení.

Ochranu okolních obcí před hlukem v noční době (mezi 22. a 6. hodinou) zajišťují následující opatření:

• Akustická studie s kladným stanoviskem hygieny: Projektanti už podrobně spočítali hluk z celého budoucího provozu, od pohybu kamionů a chodu nakládacích ramp až po couvání a manipulaci se zbožím. Krajská hygienická stanice tyto výpočty prověřila a vydala kladné stanovisko, kterým potvrzuje, že projekt splňuje přísné zákonné limity pro denní i noční dobu.
• Konkrétní tlumicí opatření: Přímo v projektové dokumentaci jsou již nyní navržena a schválena konkrétní opatření pro noční období, například instalace ozeleněných protihlukových stěn či specifická organizace vnitřního provozu tak, aby se minimalizovaly akustické emise směrem k obytné zástavbě.
• Nezávislá kontrola v reálném provozu: Splnění hlukových limitů nezůstane jen na papíře. Hned po dokončení stavby, během zkušebního provozu, Krajská hygienická stanice dohlédne prostřednictvím svých zástupců na měření hluku přímo na místě. Pokud by reálný provoz limity překročil, operátor bude muset upravit technické zázemí nebo organizaci práce tak, aby hluk snížil.

V případě obou variant se očekává, že střecha budov a okolní zpevněné plochy zachytí při silném dešti velké množství vody. Vodohospodářské řešení proto musí pracovat s kapacitními retenčními a vsakovacími prvky, regulovaným odtokem i bezpečným převedením mimořádných srážek.

Projekt musí zároveň ošetřit riziko kontaminace vody z komunikací a manipulačních ploch. Součástí dokumentace budou havarijní opatření a způsob oddělení čistých srážkových vod od ploch, kde se pohybují vozidla.

Ano. Záměr průmyslové zóny a výstavby hal v Boršově byl veřejně komunikován řadu let před současnou debatou. V médiích se o projektu psalo od roku 2021 a následně byl veřejně prezentován také na stránkách developera a realitních agentů. Současná debata se týká především změny konkrétní podoby části projektu na jedno distribuční centrum pro potenciálního nájemce.

Protože současná, investorem preferovaná varianta jednoho distribučního centra počítá s využitím přibližně 6 metrů komunikace na 90 metrech čtverečních obecního pozemku a je navázaná na plánovací smlouvu. Bez dohody s obcí tedy nelze pokračovat v této podobě. Pokud by dohoda nevznikla, investor může projekt technicky přepracovat tak, aby obecní pozemek nepotřeboval a souhlas obce se změnou záměru ani plánovací smlouva nebyly nutné. Naší preferencí ale zůstává současné řešení připravené ve spolupráci s obcí.

O možnosti upravit projekt tak, aby nevyžadoval souhlas obce se změnou záměru ani plánovací smlouvu, jsme zástupce obce informovali při osobním jednání v červenci 2026. O samotné variantě jednoho distribučního centra věděla obec už od konce roku 2025.

Záměr průmyslové zóny a výstavby hal v Boršově byl veřejně komunikován řadu let před současnou debatou. V médiích se o projektu psalo od roku 2021. Novou variantu projektu v podobě jedné distribuční haly investor představil obyvatelům na veřejném setkání v červnu 2026.

Naši zástupci se účastnili také dalších jednání zastupitelstva a veřejných debat, kde se projekt řešil, v červenci jsme zveřejnili srovnání obou variant prostřednictvím médií a následně jsme spustili web zonaborsov.cz, kde průběžně zveřejňujeme informace o projektu a odpovědi na nejčastější otázky. Naší snahou je být k dispozici všude tam, kde se o projektu veřejně diskutuje.

Z našich zkušeností podobné průmyslové parky standardně pomáhají místním firmám růst. Například tím, že jim umožní rozšířit výrobní kapacity přímo v regionu a také vytvářejí prostor pro větší zaměstnavatele. V jedné lokalitě tak vedle menší české firmy může působit i globální společnost, což zvyšuje nabídku pracovních míst a poptávku po místních službách a dodavatelích. Právě Boršov dobře ukazuje, jak důležitou roli mohou podobné zóny hrát pro další ekonomický rozvoj Jihočeského kraje.